Rozbor tréninkové lekce

Techniky v efektivním a etickém tréninku

Na začátku června jsme na Facebooku zveřejnili video jedné tréninkové lekce k rozboru. Podívejtme se teď na některé techniky v tréninku, který se poslední dobou nazývá "moderní", "etický" nebo "efektivní". Jednotný název není ještě pořád ustálený, ale v zásadě se jedná o postupy, které byly označované jako klikr trénink nebo taky trénink pozitivní motivací. Moderní je v tom, že jako u všeho ostatního i u něj dochází k vývoji na základě nových poznatků o chování a učení, ale vychází z psychologických teorií a experimentů z poloviny minulého století (a dalších, které jsou ještě starší).

Nejprve se můžete podívat na video lekce bez komentáře - https://www.youtube.com/watch?v=h_LE43YvtF4.

Kvadranty operantního podmiňování

Pozitivní a negativní posílení a trest se vztahují k následkům, které chování může mít a jak zpětně ovlivní to, zda se chování bude opakovat více nebo méně často. Jako POZITIVNÍ se označuje následek, kdy zvíře něco dostane (+), například pamlsek, hračku nebo třeba impulz z elektrického obojku. NEGATIVNÍ je pak následek, kdy je zvířeti něco odebráno (-), třeba hračka nebo pozornost psovoda. POSÍLENÍ je taková interakce, která podpoří chování a to se bude v budoucnu objevovat častěji a častěji. TREST je následek, který potlačuje chování, po kterém následovalo.

Pozitivní posílení může být například pamlsek, hra s hračkou nebo třeba podrbání. Pro člověka to je třeba pochvala, plat nebo objetí.
Negativní posílení bývá odebrání něčeho nepříjemného, třeba vypuštění z vodítka, vypuštění z klece nebo konec nepříjemného zvuku.
Pozitivní trest bývá třeba křik, plesknutí, škubnutí vodítkem nebo rána elektrikou. U člověka to je podobné, většina lidí se také snaží vyhnout tomu, aby se na ně křičelo nebo je někdo bil.
Negativní trest zase znamená, že se odebere něco příjemného. Třeba si psovod přestane psa všímat nebo mu sebere hračku.

Jestli jedinec něco vnímá jako posílení nebo trest záleží vždycky na něm. Objetí přítele člověk vnímá jinak než kontakt od neznámého člověka. A jestli to funguje, jak by člověk chtěl, se pozná až podle následků - jestli se chování objevuje více nebo méně často. Klidně je možné, že se snažíte psa za odměnu hladit, ale jemu to je zrovna přes hlavu nepříjemné, takže se začne i vyhýbat chování, po kterém ho hladíte.

Stresový trojúhelník

To by byly pojmy z operantního podmiňování. Další, co by nás zajímalo, jsou otázky ze stresového trojúhelníku. Stresový trojúhelník rozpracoval František Šusta a vztahuje se k rostoucí míře vzrušení/stresu a schopnosti učit se a rozhodovat vědomě či reagovat automaticky. Určitá míra stresu je potřebná - značí, že se organismus aktivuzuje a je připravený reagovat. Takový "dobrý stres" je označovaný jako eustres. Nicméně pokud je stresu příliš mnoho, organismus to zatěžuje více, než je schopný zvládat, a to se nazývá distres. Příliš velký a příliš dlouhodobý stres není prospěšný pro nikoho a vede k poškozování organismu. Důležité je, že jak roste míra stresu, jedinec v jednom okamžiku ztratí schopnost rozhodovat se, jak chce reagovat, a začne reagovat automaticky. Překročí tak zvanou hranici "útok - útěk - zamrznutí". Která reakce to bude, je závislé na více faktorech, pokud má pes pocit, že je potřeba toho druhého zahnat, tak spíše přejde do útoku, pokud má pocit, že se dokáže ze situace bezpečně dostat útěkem, tak raději zmizí sám. Pokud nevěří nikomu a ničemu, může zůstat zamrznutý na místě.

Aby se pes nedostal do stavu, kdy bude reagovat bez rozhodování, k tomu nám slouží stresový trojúhelník. Pes má díky němu situaci pod kontrolou a množství stresu zůstává na přijatelné hladině. Trénink je dvousměrná komunikace a jak jdou od nás informace ke psovi (tady máš pamlsky, za tohle je dostaneš), tak jdou informace od psa k nám (vím co mám dělat, nevím co mám dělat, necítím se bezpečně). Ve stresovém trojúhelníku by pes měl mít odpovědi na 4 otázky:

1) Jak lekci začnu? Jak jako psovod na psovi poznám, že se soustředí, že je připravený vnímat, že má chuť cvičit? U většiny psů je praktické naučit je například pohled na vás jako startovní signál. Může se také pes zařadit k noze nebo si stoupnout na target, který k tomu účelu budete mít připravený.

2) Proč vlastně cvičit? Většinou to pes dělá pro nějakou odměnu, ať už to jsou pamlsky, pochvala psovoda nebo i radost z činnosti samotné.

3) Jak lekci skončím? U i činností, které máte rádi, je dobré, aby bylo jasné, kdy je hotovo. Když je označovač zároveň ukončujícím přemostěním, tak je koncem lekce úspěch. Může se ale stát, že pes nebude vědět, jak úspěchu dosánout, nebo budou podmínky tak obtížné, že toho nebude schopný. Pak je dobré, aby měl nějaký signál k psovodovi, kdy mu řekne, že potřebuje pauzu. Můžete ho vypozorovat jako některý z konejšivých signálů, ale můžete ho psa i formálně naučit. Často pes sám od sebe nabídne nějaký cvik, který je často odměňovaný, a je z toho taková nulová varianta chování, nebo také "základní pozice". Velmi jednoduchou základní pozicí je sednutí si, ale může jím být i nějaký target, ke ktermu pes odejde nebo do kterého ťukne.

4) Kde mám bezpečné místo? Bezpečné místo je prostor nebo místo, kde má pes možnost si od cvičení odpočinout a uvolnit se. Pro některé psy to může být boudička nebo pelíšek, pro některé to je zase psovod. Opět může záležet na kontextu a někdy si pes raději může odejít, někdy naopak k psovodovi přijde. Ale je dobré, aby měl místo, kde má klid, pokud bude cítit příliš velký tlak.

Projevy stresu na psovi poznáte z jeho chování. Může se vám ale hodit mít signály, základní pozici i bezpečné místo naučené i formálně, pokud má pes nějaké nepříjemné zkušenosti ze cvičení, které vedly ke ztrátě důvěry v komunikaci s trenérem. Jak naučit signál start? Jednoduše s ním začínejte každou lekci, odměňte psa například několikrát za to, že se na vás jen podívá nebo se připraví na tagret. Signál stop se zase dá naučit tak, že psovi po neúspěšném pokusu, nebo pokud na něm vidíte, že v lekci začíná nervóznět, dáte povel pro jednoduchý cvik, jako je třeba sednutí, za jeho splnění ho odměníte, a pak pokračujete v tréninku dál. Postup opakujete a po určitém čase si najednou pes sedne ještě dříve, než mu k tomu dáte povel. Stejně tak ho můžete v tréninku občas na jeho bezpečné místo poslat, odměnit ho a v zápětí zas v lekci pokračovat, pokud na něm vidíte, že o to má zájem.

Zároveň mohou jednotlivé odpoveď překrývat - pokud trenér respektuje komunikaci, tak představuje bezpečné místo, základní pozicí může dát pes stopku, ale zároveň říkat, že je připravený pokračovat (protože pokud by nebyl, tak by mohl rovnou odejít).

Pojďme se teď podívat znovu na video, tentokrát s komentářem - https://www.youtube.com/watch?v=BhCm2NMTYEM.

A odpovědí na otázku "Jaký cvik jsme to vlastně cvičili je:" přiřazení nového signálu rukou ke cviku trpaslík (sed na zadních a zvednutí předních), a přestože (nebo právě díky tomu?), že se většinu času odměňovala spousta jiných věcí, tak jsme ve cviku v průběhu lekce udělali pokrok. Zkuste si schválně alespoň občas svoje lekce natáčet. Uvidíte, kolik vám toho přímo v lekci nejspíše uteklo :-)

Více o efektivním tréninku v češtině najdete v knihách Františka Šusty, Gabrielle Harris nebo souboru článků pod názvem Souznění dvou duší.

Jste tu poprvé?

Prioritou je pro nás individuální přístup. Každého zájemce proto nejprve zveme na individuální trénink, kde se vzájemně poznáme. Popovídáme si o vašem psovi a o tom, čeho byste chtěli tréninkem docílit. Hned si ukážeme, jak jednoduchými hrami zlepšit spolupráci se psem. Probereme vhodné tréninkové pomůcky, jako jsou postroje, vodítka i pamlsky a hračky. Nakonec se domluvíme, jaký další trénink je pro vás a vašeho psa nejvhodnější.